MINERAL  - GEOLOGIE - HORNICTVÍ ( bibliografický ) Web

Hercynské nebo variské, někdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách devonu (416 – 359 Ma) a karbonu (359 – 299 Ma), konkrétně se udává 390 – 310 Ma. Byl způsoben srážkou super kontinentů Eurameriky a Goddwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým super kontinentem Pangeou. Tato pohoří neměla dlouhého trvání. Již během permu (299 – 251 Ma) byla srovnaná erozí. Mnohá dnešní pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, (např. Krkonoše) získala svou výšku mnohem později, když byla během alpínské vrásnění vyzvednuta podél zlomových linií; tvar jejich vrcholových partií však nadále ukazuje zarovnaný prvohorní povrch.
Název
Hercynské vrásnění je nazváno podle pohoří Harz (čti [harc]), resp. podle Hercynského lesa (jak se této oblasti říkalo dříve), který je jedním z hercynských pohoří. Synonymum, variské vrásnění, vzniklo podle kmene Varisků, který obýval území dnešního Vogtlandu na západ od Krušných hor. Vídeňský geolog Eduard Suess zavedl v roce 1880 pojem variský směr, který se používal pro libovolné pohoří táhnoucí se ve směru severozápad – jihovýchod. Protikladem byl hercynský směr jihozápad – severovýchod. Z tohoto pohledu by většina pohoří, kterým dnes říkáme hercynská, byla variská, výjimkou by byly např. Krušné hory. Později se oba termíny přenesly na označení horotvorného procesu.
V Čechách bylo vedení hranice mezi devonem a silurem bylo předmětem řady sporů již od 70. let 19. století. Tzv. hercynská otázka byla vyřešena právě až přijetím mezinárodního stratotypu v roce 1972. Od té doby je Klonk jedním z nejpopulárnějších světových stratigrafických profilů. Roku 1977 byl vyhlášen jako národní chráněný přírodní výtvor.
V širším smyslu se někdy (nepříliš správně) používá pojem hercynský (variský) pro celou epochu, tj. pro všechny horotvorné procesy v mladších prvohorách (devon – perm). Rozumný základ to má u jižní části Apalačských hor v Severní Americe, které vznikly při té samé srážce, ale byly později od zbytku hercynských pohoří odtrženy, když vznikl Atlantský oceán; pro ně se obvykle používá pojem alleghenské vrásnění. Pojmenování hercynský už však není na místě třeba Uralu (vznikl srážkou Sibiře s Pangeou v karbonu a permu, asi 300 – 250 Ma).
Průběh
• Výchozí podmínky: Euronika vznikla začátkem devonu, když se Baltika (s již připojenou Avalonií) srazila s Laurentií (zhruba dnešní Severní Amerikou). Výsledný kontinent ležel na rovníku. Laurentie v něm byla položená na bok, tj. dnešní východní pobřeží Severní Ameriky bylo obrácené k jihu. Šev mezi někdejší Baltikou a Laurentií probíhal Skandinávií a Skotskem na jedné straně, Gróskem na druhé. Dnešní Florida a většina jižní Evropa nebyly součástí Eurameriky.
• Gondwana zahrnovala obrovská území budoucí Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy. Rozkládala se na jižní polokouli jihovýchodně od Eurameriky (sahala i na jižní pól), pohybovala se k severozápadu a doháněla Eurameriku. Mezi Euramerikou a Gondwanou se rozprostíral Rheický oceán.
• V raném karbonu se Gondwana dotkla Eurameriky oblastí budoucí severozápadní Afriky. Vznikla jižní část Apalačských hor (severní část je starší a vznikla už při kaledonském vrásnění). Na Africkém území se zvedla Meseta (později z větší části překryta Atlasem).
• Území budoucí Jižní Ameriky se posouvalo k severu a na jižním okraji Eurameriky vyvrásnilo pohoří Ouachita v dnešní Oklahomě a Arkansasu.

Dobrý den,
zaujal mě pojem "hercynská otázka", o které píšete v jednom ze svých článků. Nepamatujete si prosím zdroj těchto informací? Případně kde bych se o této problematice mohla dozvědět více? Předem díky za odpověď! Můj mail je případně: sinyska@gmail.com

Zdravím danou knihu vlastním.... prosím napište mě na e-mail: geology@centrum.cz

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli nevlastníte knihu Topografická mineralogie Čech, díl. III - zajímá mě těžba na území obce Roztoky u Prahy, ale nemám jak se k této knize dostat. Pokud byste ji měl, mohl bych Vás požádat o například fotokopii této části? díky.
novy@muzeum-roztoky.cz

Dobrý den, hledám geologa Ing Miroslava Dovolila, absolventa VŠB z Ostravy, mohl by být tak asi 80 let starý. Pochází z Kyjovska a žil později v Brně. Nemáte o něm nějaké informace?
Děkuji Šrotýř

Pokud jste z Ostravy a vystudoval VŠB, zřejmě se známe Irena, Přerov